Vikingové 22. 9. – 28. 9.

Uickey
Za tento týden: 345 km
Celkový počet: 21395 km
Hmotnost: 84,5 kg
Vašek Viky
Za tento týden: 239 km
Celkový počet: 9602 km

Neděle: 75 km. To byl ale krásný den. V italském Varese se mistrem světa v silniční cyklistice stal ital můj a Vaškův oblíbenec Alessandro Ballan a na druhé figuře Vaškův kůň Damiano Cunego a 4. Davide Rebellin. Lépe to už dopadnout nemohlo. Snad jedině kdyby byl Rebellin první a za ním Ballan a Cunego. Věčná škoda, že jsme se tam letos nedostali. Když jsem viděl ten poslední okruh běhal mi mráz po zádech. Nádhera. Už se těším na Tiborovo příběhy.
No jinak počasí taky přálo a i když ráno byla mha a já se bál o Vaška, kterej jel s Davidem na Andělku kolmo. Já s Tomem autem. Rozjetí výrazně lepší než včera a s časem jsem velmi spokojen. Zrobil jsem si osobák a konečně to dal po 17 min. Vášek se mi taky líbil a když toho v týdnu moc nepotrénoval tak čas kterého dosáhl se mi líbil. Jediný stín byl při vyhlašování. Mírovi Rajšlovi to špatně spočítali a po reklamaci čas sice správně, ale zase ho nějak opoměli dát do výsledků. Od organizátorů to nebylo rozhopádně úmyslné a lidi holt dělají chyby, ale i když o nic nejde, tak si dovedu představit jak to bylo Mírovi nepříjemné. 8-/
Večer ještě pár kiláků na Litteningu. A i když už to není dávno žádná špička mezi bicykly, tak oproti mému tréninkovému Radonovi je rozdíl několika tříd a jede se na něm mnohem lehčeji, rychleji a příjemněji.
Neděle: 95 km. Kolmo na závody na Andělku a zpět.

Sobota: 45 km. Na sobotu hanebně málo kiláků, ale jsou v tom dva závody do vrchu a ježdění v podstatě jen s mým Tomem. Nejdřív autem do Hájů. Vašek už naštěstí získává návyky a tak jeli s Davidem kolmo. Po minimálním rozjetí (z cíle dolů do místa startu na Březovou) 3. flek. To jak nastoupil David do stoupání bylo pro mě hodně bolestivé, naopak Ondra za mnou daleko ze začátku. Ráďa Krummer si jen kontroloval čelo. Tak nějak ve 2/3 jsme se všichni 4 sjeli, ale vzápětí zase roškubli. 1. Radek, 2. Ondra, 3. já a 4. David. Cen mraky. Víc než závodníků, guláš s libovým masem a pivo v cíli, bohatá tombola a ty co byly na bedně ještě “cash” krom cen. Já 200 a Vašek 300. RIK-sport teda na tomhle rozhodně prodělal. Dvě “chyby”: že nezávodil i Tom a moje dietetická, že jsem podlehl a dal si ten guláš před odpoledním Měděncem. A díky RIKům za závody.
Přesun do Klášterce, rychle rozjet a skoro 10 km do kopce. Chtěl jsem jet co nejdýl s Čápem a Vojtou Marvanem. Vydržel jsem to ale asi jen 4 km. A i když ani oni pak moc nejeli a já je měl na 50 m hodně dlouho před sebou už jsem je nedojel. Jel s nimi ještě Lubka Krátky a zase Ondra. Naštěstí než jsem odpadl já tak o chvíli dřív David a tak jsem si pak kontroloval jen rozestup. Jaké bylo moje překvapení když do cíle hned za mnou přilítli 2 mladíci od Hnizdila (Ježek a asi Aichinger) a David až za nimi. Vyhrál Čáp a na Pávisův rekord měl zásek 30 sek. Kdyby trochu jeli na těch rovinkách možná by to i dal.
Sobota: 62 km. Závody na Háje a na Měděněc.

Pátek: 80 km. V práci se nějak nedaří a tak zase pozdě. No zítra jsou 2 závody a tak není třeba to hrotit. Dal jsem 2-ku a v 16,00 měl spicha s Vaškem. Jeli jsme na Franťáky. Hned za Sokolovem dojeli Víťu Chocholouše a dost mě překvapil. Sice jsme jeli “kecačku”, ale né úplně pomalu a on jel dobře a šlo to s ním.
Pátek: 60 km. Na Frantovky a zpět.

Čtvrtek: 95 km. No konečně zase na bicyklu. Na sraz jsem to nestihl, ale ty čtvrtky ozvlášť už jsou hodně slabé co se týká účasti. Chtěl jsem sice víc, ale pozdní odchod z práce a nastupující tma nedovolila. Musel jsem oželet na Eurosportu časovku z Verony, kam jsme se původně chystali s Vaškem, ale bohužel to letos nevyšlo. Takže po Stuttgartu máme absenci. No už se těším na fotky a historky od Tibora, pro kterého je samozřejmě účast na MS – rychlostní cyklistice v nejryzejším pojetí – povinná.
Já tedy přes Podstrání, Prameny, Mnichov, Bečov, Doubí, Chodov a Vřesovou. Hrubka byla, že jsem si nevzal rukavice. V Mnichově po cca. 30-ti km jsem měl průměr 24 km/hod a tak jsem si řekl že bych těch 30 měl dát, když je to většinou z kopce a jentaktak tedy dal.
Čtvrtek: 0 km. Nemoc, škola, počasí, časovka z Verony na Eurosportu

Středa: 0 km. Zase nic. No počasí dnes naštěstí nicmoc. Už ale aby tu byl březen a my se chystali na jarní soustředění k dědovi Kotvašovi na Istrii.
O víkendu jsou 3 závody a chtěl bych je zvládnout všechny. V sobotu dopoledne Cube-časovka na Háje, odpoledne „Buřťák“ Klášterec – Měděnec a v neděli Andělka. A to se ještě jede v Příbrami republika v časovce dvojic, kterou bych si taky chtěl jednou dát…..třeba za 4 roky s mým Vaškem. 😎
Středa: 30 km. Březová kriťas MTB

Úterý: 0 km. Volno. Po „Varech“ mám ale ohromnou chuť trénovat, závodit a držet se v jídle. A jak jsem měl před tímto „rejsem“ obavy a k tomu, abych vůbec nenastoupil stačilo málo. „Vary“ mne hrozně nakoply a příští rok bych chtěl rozhodně jezdit silničářský český pohár. Ty závody jsou kratší než Vary a věřím, že se dají objet. Na jaře jsem v Pičíně ohromně záviděl Milošovi Dvořákovi a když jsem po tolika letech vnitřního boje – a hlavně díky mýmu Vaškovi – ztratil respekt před Lopatárnou a konečně si ji asi 10x v létě dal tak mne to jenom utvrdilo, že kdo chce s vlky výti musí s nimi žíti.
„Vary“ byly nejen o výkonnosti, ale i o boji o pozici v balíku (zde report, že pro někoho to v Unhošti dopadlo hůř). To mi nakonec potvrdil i Pávis, když po shlédnutí fotek na roadcycling a „Terezínů“ na nich byl rád, že je v úniku, kde se spolupracuje.
Respekt ček ztrácí a sebevědomí získává a posuny vpřed jsou zejména a především těmito závody. To platí hlavně o mladých se kterýma jezdím.
Musím ale sehnat tým za kterej bych ty poháry mohl jezdit, jelikož minimální zázemí v podobě podání bufetu či mechaničku je zapotřebí.
Úterý: 0 km. Nemoc

Pondělí: 50 km. Pozdě z práce a poté jen padíčko až do nevidím. Směr na Frantovky, ale kapky deště mne zahnaly doleva na Ypsilonku a přes hráz Jesenice. Zítra jedu na služebku takže to vypadá na 2 dny bez kola.
Pondělí: 0 km. Nemoc